Legendární piráti: Stede Bonnet (pirát z Wishe)

Příběh Stede Bonnetta patří k nejpodivnějším kapitolám zlatého věku pirátství. Z dobře situovaného barbadského gentlemana se stal jeden z nejnešikovnějších pirátů historie – a přesto se zapsal do dějin. Jak se to stalo? Tento příběh je o muži, kterého krize středního věku přivedla na šibenici.  

Kdo byl Stede Bonnet? Bohatý původ a předpoklad spokojeného života

Stede Bonnet se narodil okolo roku 1688 na ostrově Barbados do zámožné anglické rodiny. Jeho otec vlastnil rozsáhlé cukrové plantáže a po jeho smrti Bonnet zdědil značné jmění. Oženil se s Mary Allambyovou, se kterou měl několik dětí, a stal se respektovaným členem koloniální společnosti.

Byl vzdělaný, patrně gramotný a měl dobré společenské zázemí – zkrátka všechno, co člověk v britské kolonii potřeboval k pohodlnému životu. Rozhodně nic nenasvědčovalo tomu, aby se stal pirátem. 

Nečekané rozhodnutí: "Koupil" si pirátství

Jak již bylo zmíněno, Stede Bonnet si žil velmi dobře. Byl bohatý, ženatý, měl rodinu. Jak to tak někdy bývá lidé se často začnou při takovém životě nudit a hledají zpestření. Dnes si někdo pořidí motorku, milenku, milence, začne podnikat, odstěhuje se na druhý konec světa. Stede Bonnet nejspíš procházel taky touto krizí. V roce 1717, bez předchozích námořních zkušeností nebo známek finančních potíží, udělal velmi nečekané rozhodnutí – opustil rodinu a stal se pirátem.

Na rozdíl od většiny pirátů si nekoupil jen loď, ale rovnou i celý pirátský podnik:

• Najal posádku zhruba 70 mužů, které zaplatil už před vyplutím (což nebývalo zvykem)

• Zakoupil loď jménem Revenge, kterou vybavil 10 děly (později 12–14)

• Vystupoval jako kapitán, přestože neměl žádné praktické námořní dovednosti

Jeho styl velení byl neobvyklý – místo tradiční "demokratické" pirátské struktury zvolil vojenský přístup podobný britskému námořnictvu. To ale vyvolávalo nespokojenost mezi jeho muži.

První výpravy a katastrofy

Bonnet brzy vyplul do pobřežních vod amerických kolonií (zejména Severní Karolíny a Virginie), kde podnikl několik pirátských útoků na obchodní lodě. Některé byly úspěšné, ale jeho nezkušenost ho často dostávala do problémů:

• Byl těžce zraněn při střetu s ozbrojenou španělskou lodí

• Posádka začala zpochybňovat jeho schopnosti

• Sám Bonnet údajně začal litovat svého rozhodnutí

V této fázi se poprvé setkal s Edwardem Teachem, známým jako Černovous (Blackbeard).

Ve stínu Černovouse

Po zranění Bonnet předal velení nad Revenge právě Černovousovi, který se chopil příležitosti. Podle některých pramenů Bonnet souhlasil, podle jiných šlo o převzetí moci. Výsledkem ale bylo:

• Revenge se stala součástí Černovousovy flotily

• Bonnet zůstal na palubě, ale bez skutečné autority

• Podnikali společné nájezdy na obchodní lodě v Karibiku

Po nějakém čase se Bonnet pokusil osamostatnit – zřejmě kvůli napětí mezi ním a Teachem.

Vlajka pod kterou se Stede Bonnet plavil 

Pokus o návrat k počestnému životu

V roce 1718 se Bonnet vrátil do Severní Karolíny, kde požádal o královskou milost od guvernéra Charlese Edena. Pravděpodobně měl už dost pirátského života, který mu krom zranění a starostí nic dobrého nepřinesl. Milost byla tehdy nabízena pirátům, kteří složí zbraně a vrátí se k mírumilovnému životu, a tak neváhal a milost přijal.

Bonnet přijal omilostnění, ale dlouho mu jeho (staro)nový život nevydržel. Místo skutečného návratu k zákonu a počestnému životu zůstal na moři a podnikal další nájezdy pod falešným jménem "kapitán Thomas". Pod novým jménem dále přepadával menší plavidla. Některá z nich si ponechal a poté vyplul k Severní Karolíně, aby lodě vybavil a schoval se před hurikány. Když piráti dorazili k Mysu hrůzy, uspořádal Bonnet velkou hostinu, při které vypili neuvěřitelných 1800 galonů rumu. 

Poslední bitva

Město Charleston vyslalo na moře dvě šalupy s cílem dopadnout známého piráta Charlese Vanea. Expedice čítala přibližně 130 mužů a vedl ji velitel námořní pěchoty William Rhett. Přestože Vane unikl, Rhett při této výpravě zpozoroval lodě Stede Bonnetta, které kotvily nedaleko Mysu Hrůzy (Cape Fear). Rozhodl se využít situace a naplánoval útok na Bonnetovu skupinu hned následující ráno. Jeho dvě lodě, Henry (vyzbrojená osmi děly a se 70 muži na palubě) a Nymph (rovněž s osmi děly, ale o něco menší posádkou čítající 60 mužů), zamířily proti proudu řeky k místu, kde Bonnet kotvil.

Ráno však nastal zvrat. Bonnet se o Rhettově záměru dozvěděl a zaútočil první. Jeho loď Royal James, vyzbrojená deseti děly a pod rudou vlajkou, se nečekaně objevila a vrhla se proti nepříteli. Během manévrování ale došlo k nepředvídatelnému zvratu – všechny tři lodě najely na mělčinu, přičemž Royal James a Henry uvízly velmi blízko sebe.

V této pozici měl Bonnet výhodu. Loď Henry byla v nevýhodném úhlu, takže její děla nemohla zasáhnout cíl, zatímco Bonnetovi muži mohli ostřelovat palubu Henry z ručních zbraní. Posádka Henry se pokoušela krýt, jak jen mohla, ale ztráty přesto rychle narůstaly.

Boj trval pět hodin. Jakmile přišel příliv, Henry se dostala z mělčiny, opravila škody, nabila děla a znovu se zapojila do boje. Během střetu piráti zabili 12 Rhettových mužů a dalších 18 zranili, zatímco sami přišli jen o jednoho padlého. Když se ale ukázalo, že nepřítel má početní převahu a Bonnetova loď zůstává stále uvězněná, Bonnet zvažoval, že loď vyhodí do povětří, aby nepadla do rukou úřadům.

Jeho posádka však s tímto rozhodnutím nesouhlasila. Muži odmítli zahynout s lodí a když William Rhett přislíbil, že se pokusí zasáhnout u soudu ve prospěch jejich omilostnění, rozhodli se kapitulovat.

Zatčení a proces

Po kapitulaci byl Bonnet i posádka zatčeni a Bonett byl převezen do Charlestonu. Během pobytu ve vězení se pokusil uprchnout – převlékl se za ženu a snažil se uniknout z cely, ale po 14 dnech byl byl znovu dopaden. Následoval soud za pirátství, během kterého se Bonnet hájil tím, že ho posádka nutila k pirátství. Soud ale odmítl jeho výmluvy a Bonnet byl odsouzen k smrti.

Poprava

Stede Bonnet byl oběšen dne 10. prosince 1718 v Charlestonu. Měl zhruba 30 let. Jeho poprava byla veřejnou událostí a město bylo plné lidí, kteří se na něj přišli podívat. Bonnet byl pohřben beze jména. Stejně jako mnoho jiných pirátů.

Proč se o Bonnetovi mluví dodnes?

• Je jedním z nejneobvyklejších pirátů historie – stal se pirátem z vlastní vůle, nikoliv z nouze

• Jeho příběh je podložený dobovými prameny, především knihou A General History of the Pyrates (1724)

• Vystupuje v seriálu HBO Our Flag Means Death, který jeho příběh zpracovává s nadsázkou

• Jeho jméno se proslavilo ve videohře Assassin's Creed IV: Black Flag

Závěr

Stede Bonnet nebyl typickým pirátem – neuměl vést loď, nerozuměl moři, a přesto se zapsal do dějin. Byl to dobře situovaný muž, který se z nudy rozhodl stát něčím, čím být neuměl. Možná i proto dnes fascinuje víc než mnozí schopní, ale zapomenutí piráti své doby.

Fascinuje tě pirátská tématika? Máš rád/a kvalitní kafe a chce podpořit růst tohoto blogu? Je tu možnost poslat zakoupit mou vlastní pirátskou kávu zde. Věřím, že ti dodá pořádnou dávku energie, zbystří tvé smysly, rozjasní mysl a nedopadneš jako Bonnet, ať se chystáš na cokoliv!