Jak výletní lodě ovlivňují přístavní města: Boj mezi prosperitou a udržitelností
Výletní lodě – symbol luxusu, pohodlí a objevování světa v jednom. Stále více lidí si vybírá dovolenou na moři, a tento segment cestovního ruchu zažívá za poslední dekády obrovský boom. Ale co to znamená pro přístavní destinace, která tato plovoucí města pravidelně navštěvují?
V tomto článku se podíváme na historii tohoto trendu, jeho dopady (pozitivní i negativní), konkrétní příklady z Benátek a Dubrovníku, ekologická hlediska, inovace v lodní dopravě a také na možná řešení. Cílem je nabídnout, pokud možno, vyvážený pohled na komplexní problematiku, která se dotýká měst, turismu, ekonomiky i ekologie. Mnohdy slyšíme o výletních lodích jen samá negativa, ale nic není černobílé. Jak už to tak většinou bývá.
Kdy vznikl boom výletních lodí?
První komerční výletní plavby se objevily už v 19. století, ale masový rozmach výletních lodí, jak je známe dnes, začal v 70. a 80. letech 20. století s rozvojem společností jako Carnival Cruise Line nebo Royal Caribbean.
Od 90. let došlo k masivnímu růstu:
Počet cestujících vzrostl z 5 milionů ročně (1990) na více než 30 milionů před pandemií (2019).
Lodě jsou čím dál větší – největší z nich přepraví přes 7 000 pasažérů.
Do hledáčku se dostávají i menší a historicky cenná města – nejen Karibik, ale i Evropa, zejména středomořská.
Dnes výletní lodě pravidelně připlouvají do stovek přístavních měst po celém světě. Tato návštěvnost přináší nejen peníze, nýbrž i otázky ohledně udržitelnosti, kvality života obyvatel a klimatických dopadů.
Přínosy výletních lodí pro přístavní města
1. Ekonomická injekce
Výletní turisté přinášejí městům nemalé zisky. Vydávají peníze v kavárnách, restauracích, na exkurzích a v obchodech se suvenýry.
Podle Cruise Lines International Association (CLIA) výletní lodě generují miliardy dolarů ročně.
Místní podnikatelé, zejména ti závislí na sezónním cestovním ruchu, těží z každodenního přílivu turistů.
Navíc je běžné, že se někteří cestující po jednodenní návštěvě rozhodnou pro plnohodnotnou dovolenou v dané destinaci – výletní loď tak může fungovat jako "ochutnávka", díky která pak turista navštíví město v budoucnu.
2. Pracovních místa
Turismus vytváří pracovní příležitosti nejen v přístavech, ale i ve službách, dopravě, pohostinství a sektoru organizovaných exkurzí. Přímý i nepřímý vliv na zaměstnanost je významný. Mnohdy se totiž jedná o jednu z mála možností výdělku v dané oblasti.
3. Zviditelnění města a marketingový efekt
Přítomnost výletních lodí přináší městům mezinárodní pozornost. Návštěvníci sdílí fotky na sociálních sítích, město se objevuje v itinerářích a brožurách – to vše pomáhá jeho marketingu.
Negativní dopady: Co výletní lodě způsobují?
1. Přetížení infrastruktury a přelidnění
V menších městech, jako jsou Benátky nebo Dubrovník, může jediný den znamenat nárazový příjezd několika tisíc turistů. Historická centra, úzké ulice i městská doprava jsou přetížené. Pravdou je, že výletní lodě nejsou většinou tím hlavním problémem těchto měst. Mnoho z nich by i bez nich bylo beznadějně "přeturistované", ale i výletní lodě se na tomto negativu podílejí.
2. Znečištění ovzduší a moří
Výletní lodě patří mezi významné znečišťovatele:
Spalují těžký topný olej s vysokým obsahem síry.
Produkce oxidů siřičitého (SOx), oxidů dusíku (NOx) a jemných prachových částic (PM) výrazně ovlivňuje kvalitu ovzduší.
Emise CO₂ přispívají ke změně klimatu.
Některé studie tvrdí, že může jediná výletní loď za den produkovat stejné množství emisí jako milion osobních aut. Zase je ale nutno vzít v potaz, že tento problém se týká především starších lodí z dob, kdy enviromentální dopady se ještě až tolik neřešily. Moderní lodě už samozřejmě dbají na čistotu provozu a jejich pohon je už násobně čistší.
3. Eróze kulturního dědictví a narušení ekosystémů
V Benátkách například průjezd obřích lodí zvedá hladinu vody a přispívá k erozi základů budov. Ve Středozemním moři se navíc narušují citlivé mořské biotopy kvůli kotvení a znečištění. Zase ale nejedná se o problém, za který by mohly čistě jen výletní lodě. Problém je primárně způsoben tím, že okolo středozemního moře se již několik tisíc let nacházejí významná civilizační centra, která moře drancovala a drancují. Do toho si přidejte znečišťování moře a máte recept na katastrofu. Kdo byl někdy u středozemního moře, mohl si všimnout, že je to spíše pustina s minimem života. Ale i lodě mají na tomto stavu svůj malý podíl.
4. Sociální dopady
Zvyšování cen nemovitostí.
Vytlačování místních obyvatel z center měst.
Proměna centra v "kulisy" pro turisty.
I u tohoto bodu nejsou primárním "pachatelem" výletní lodě, ale svůj podíl samozřejmě mají. Však nemusíme chodit daleko. Stačí se podívat jak se proměnilo centrum Prahy. Místního prakticky nenajdete, je to spíše skanzen pro turisty. O koupi nemovitosti v centru se nemá cenu ani bavit.
Benátky a Dubrovník: Dvě města, dvě řešení problému
Benátky
Benátky ročně navštíví až 30 milionů turistů, z toho přes milion výletních. Město čelilo dlouhodobé kritice, že se stává "turistickým skanzenem".
V roce 2021 zakázala italská vláda vplouvání velkých lodí do centra.
Lodě nyní kotví v průmyslové části (Marghera).
Od duben 2024 město zavedlo vstupní poplatek pro denní návštěvníky (5 €).
Dubrovník
Po vlně popularity díky seriálu Hra o trůny město zaznamenalo dramatický nárůst turistů.
Místní samospráva spustila program Respect the City, který omezuje denní počet lodí i turistů.
Zavádějí se limity: max. 2 lodě denně a max. 5 000 cestujících.
Nevím jak Dubrovník, ale Benátky jsou opravdu místo, kde platíte snad i za pozdrav v restauraci. Z vlastní zkušenosti mohu říct, že město vás nemilosrdně kasíruje prakticky za všechno. Ale dá se to asi, vzhledem k velikosti a počtu turistů, pochopit.
Zlepšování emisní stopy: Co dělá lodní průmysl?
1. Nová paliva a technologie
LNG (zkapalněný zemní plyn):
Významně snižuje emise NOx a SOx.
Emise CO₂ nižší o 20–25 % oproti klasickému palivu.
Používají jej nové lodě jako AIDAnova nebo MSC World Europa.
Filtry a systémy pro čištění spalin (scrubbery):
Redukují oxid siřičitý až o 90 %.
Hybridní pohony:
Některé lodě kombinují naftové a elektrické motory.
Pobřežní napájení (shore power):
Lodě se v přístavu připojí k elektrické síti a nevypouští emise.
2. Ekologické certifikace a regulace
IMO (Mezinárodní námořní organizace) zavádí systém EEXI (Index energetické účinnosti) a CII (indikátor intenzity uhlíku).
EU zavádí systém FuelEU Maritime, který podporuje používání alternativních paliv.
Co dalšího ovlivňuje udržitelnost?
1. Rozložení turistického toku
Města zavádějí časové okna pro přistávání, aby nedocházelo ke kumulaci tisíců lidí naráz. Některé destinace spolupracují se společnostmi na tvorbě "klidných zón" bez turistů.
2. Menší, ekologičtější lodě
Roste zájem o expediční a menší výletní lodě, které mají nižší dopad na životní prostředí a přivážejí méně turistů najednou.
3. Výchova cestovatelů
Společnosti začínají více komunikovat pravidla chování, ekologické aspekty a nabízet "zelenější" výlety – např. pěší túry namísto autobusových.
4. Zapojení místních obyvatel
Některé přístavy organizují komunitní dialogy, kde obyvatelé přímo ovlivňují turistické strategie. Vznikají tak projekty, které balancují turistiku a každodenní život.
Shrnutí: Jsou tedy výletní lodě špatné, nebo dobré?
Ani jedno, ani druhé. Výletní lodě nejsou jednoznačně zlem ani požehnáním. Přinášejí zisky, pracovní místa a globální pozornost, ale pokud nejsou dobře regulovány, mohou poškodit to, co dělá přístavní města tak výjimečnými. Toto neplatí ale pouze na lodě, nýbrž na celý turismus. Jak už to tak bývá, jed se nachází v množství, proto je třeba nají nějakou rozumnou míru v i turismu, včetně výletních lodí.
Klíčová otázka zní:
Jak najít rovnováhu mezi ekonomickým přínosem a ochranou kulturního a přírodního dědictví?
Příklady Benátek a Dubrovníku ukazují, že řešení existují, ale vyžadují odvahu a spolupráci všech zainteresovaných. Lodní společnosti, městské samosprávy i samotní turisté mají v rukou nástroje, jak cestování po moři proměnit v udržitelnější zážitek a zachovat tak krásu navštěvovaných míst. Vždyť je v zájmu všech, aby tyhle destinace zůstaly pořád tak pěkné.
Líbil se ti článek a chceš podpořit růst tohoto blogu? Je tu možnost poslat donate v odkaze zde. Mnohokrát děkuji za jakoukoliv podporu. Velmi si toho vážím. Budu se těšit u dalšího článku.