Jak jsem se stal kapitánem: zkušenost jachtařským kurzem v Chorvatsku

16.10.2025

Úvod

Lodě, moře a vše kolem nich mě fascinují už od dětství. Není to náhoda – freedivingu, paddleboardu i plachtění se věnuji už delší dobu. Po několika plavbách s partou kamarádů jsem se rozhodl udělat další krok: stát se kapitánem. Cíl byl jasný – získat chorvatský jachtařský průkaz.

Často se říká, že "chorvatské papíry" získá každý, kdo si o ně řekne. Je to ale pravda? Jak takový jachtařský kurz probíhá, co všechno se naučíte a jak náročné jsou zkoušky? V tomto článku se s vámi podělím o osobní zkušenost z týdenního kurzu v Chorvatsku – od výběru firmy až po závěrečné zkoušky.

Výběr jachtařské školy

Nabídka jachtařských kurzů v Chorvatsku je široká, ale kvalita se liší. Správný výběr školy je klíčový – jinak riskujete, že týden strávíte na lodi, ale nic se nenaučíte.

Já jsem dal na doporučení kamaráda, který kurz absolvoval přede mnou, a zvolil společnost AAAYacht. Nejedná se o placenou spolupráci – zkrátka jsem byl spokojený. Ceny byly rozumné, komunikace výborná, instruktor zkušený a materiály přehledné a praktické. Nešlo o klasickou učebnici plnou teorie, ale o funkční průvodce, který se hodí i pro budoucí plavby.

Příprava a odjezd

Přibližně měsíc před začátkem plavby začaly přicházet organizační pokyny – co si vzít s sebou, jaké dokumenty vyplnit a na co nezapomenout. Doporučuji je opravdu důsledně dodržet, aby mohla škola zařídit komunikaci s chorvatskými úřady a vše proběhlo hladce.

Dopravu si zajišťuje posádka sama. My jsme vyráželi z Brna v sobotu ráno kolem šesté. Loď jsme přebírali odpoledne. Je dobré mít domluvu dopředu – improvizace na poslední chvíli se u dlouhé cesty do Chorvatska nevyplácí.

Převzetí lodi a zásoby

Po příjezdu nás čekalo převzetí lodě. To oficiálně zajišťuje kapitán, ale doporučuji být přítomen – naučíte se, na co si dát pozor. Kontroluje se především technický stav: motor, světla, vysílačka, elektrika. Kosmetické nedostatky nikoho nezajímají, důležité je, aby loď byla bezpečná a funkční.

Dalším krokem je nákup zásob. Na moři nenajdete obchod za rohem a malé obchůdky na ostrovech bývají celkem drahé i špatně vybavené. Nejlepší je udělat velký společný nákup v supermarketu a rozpočítat náklady mezi členy posádky, případně vytvořit společnou kasu, ze které se vše hradí.

Vyplutí a první zkušenosti

Po nákupu jsme vypluli. Šlo o kurz, takže jsme vypluli, takže jsme vypluli hned. Venku se stmívalo, takže první plavba probíhala za tmy. Právě noční plavba byla skvělá zkušenost: člověk si hned uvědomí, že na moři není vidět vůbec nic a jak důležitá je komunikace i disciplína posádky.

Kapitán nám hned vysvětlil základní bezpečnostní pravidla. Po západu slunce musí mít všichni vesty, i když umíte plavat. Na moři se situace může změnit během vteřiny a vesta může zachránit život. Během první plavby nám spadl do vody jeden fendr – a už jsme ho nikdy nenašli. Na moři je opravdu tma úplná.

Do místa kotvení jsme dorazili kolem jedenácté večer. Následoval manévr kotvení, vysvětlení postupu a první noční zkušenost se stáním na kotvě.

Druhý den – poprvé na plachty

Ráno jsme vstávali kolem osmé. Po ranní hygieně, krátké koupačce a (bohužel chybějící) kávě jsme vyrazili. Tentokrát už na plachty. Od té chvíle jsme motor používali jen při manévrech v přístavech nebo při špatném počasí.

Během plavby jsme se střídali u kormidla i u plachet, každý si zkusil manévry i práci s lanem. Postupně jsme se učili základům ovládání lodě a jak pracovat s posádkou.

Život na lodi

Na jachtě se žije jinak než doma. Voda je vzácná a musí se s ní šetřit. Loď má nádrž na pitnou vodu, kterou lze doplňovat v přístavech, ale zásoba není neomezená. Mnoho jachtařů se proto myje v moři a vodu používá jen na vaření. Pití je lepší řešit balenou vodou.

Toaleta a sprcha bývají v jedné malé kabině. Záchod má dva režimy – buď do odpadní nádrže, nebo rovnou do moře. I když to může znít zvláštně, je to běžná praxe. Příroda, respektive ryby, si s tím poradí.

Vaření na lodi je kapitola sama pro sebe. Za plavby to je i celkem náročná činnost. Proto jsou ideální jsou rychlá a sytá jídla – těstoviny, omáčky, salámy, tortilly nebo míchaná vajíčka. Žádné složité kulinářské výmysly. Každý se zapojí, u vaření je vhodné se střídat, aby nevařil pouze jeden. Tak samo mytí nádobí.

Výuka a praxe

Kurz byl velmi praktický. Učili jsme se přímo při plavbě – žádné dlouhé teoretické přednášky. Instruktor a zkušení členové posádky se nám věnovali po celou dobu.
Procvičovali jsme:

ovládání motoru a plachet
manévry v přístavu
práci s větrem a proudem
správnou komunikaci posádky
postupy při krizových situacích (např. muž přes palubu)

Součástí byla i teorie. Kapitán nás učil číst mapy, určovat kurz, vzdálenosti a rozpoznávat světla a denní znaky lodí. V noci na moři vidíte jen světla – podle jejich kombinace musíte poznat typ a směr plující lodě. Doporučuji naučit se světla a znaky už před kurzem, ať se na plavbě můžete věnovat především praxi.

Zkoušky

V pátek přišel den D. Zkouška se konala na kapitanátu poblíž Zadaru. Překvapilo mě, že je pouze teoretická – v Chorvatsku vám stačí složit test, nikdo po vás nevyžaduje praktickou část. Možná chtějí po jachtařské škole doložit praxi, ale nemyslím si.

Na úřadě nás bylo kolem padesáti, postupovalo se podle abecedy. Čekání trvalo přes tři hodiny. Samotná zkouška ale proběhla rychle – během deseti minut bylo hotovo.

Zkouška se skládala z několika částí:

práce s mapou – určení kurzu a souřadnic
vysvětlení kardinálních znaků a znaků na mapě.
rozpoznání typů lodí podle světel
základní teorie – námořní míle, majáky, hloubky

Po úspěšném splnění jsem odevzdal průkazovou fotografii a během čtvrt hodiny jsem měl hotový chorvatský kapitánský průkaz.

Je zkouška v Chorvatsku opravdu tak snadná?

Ve srovnání s českými nebo mezinárodními standardy je chorvatská zkouška jednodušší. Nevyžaduje se doložení praxe, meteorologie ani složitá navigace. To ale neznamená, že uspěje každý bez přípravy. Kdo se na kurz nepřipraví, ten u zkoušky neuspěje.

Kurz je navržen tak, aby dal účastníkům pevný základ – základní námořní dovednosti a bezpečné chování na moři. Pokud však chcete plout s vlastní posádkou, musíte dál sbírat zkušenosti a plavat míle. Je proto dobré ještě párkrát vyplout s někým zkušeným než si sami půjčíte loď.

Náklady na kurz

Cena kurzu byla přibližně 13 500 Kč.
Zkouška na kapitanátu stála 108 eur (asi 2 650 Kč), doprava kolem 2 000 Kč, jídlo a další drobnosti přibližně 4 000 Kč.
Celkem tedy kurz vyšel zhruba na 22 000 Kč.

Praktické tipy pro budoucí kapitány

Naučte se co nejvíce teorie ještě před kurzem, kurz si pak více užijete.
Vyberte si jarní nebo podzimní termín – bývá více větru a získáte cennější zkušenosti.
Neřiďte celou cestu autem sami, po příjezdu vás čeká hned vyplutí.
Ptejte se instruktora na vše, co vás zajímá. Není ostuda se zeptat na cokoliv.
Na moři nechte ego doma – jde o týmovou spolupráci.
Vezměte si rukavice, lana dokážou ruce nepříjemně spálit. Ruce vám poděkují
Nepřistupujte ke kurzu jen jako k získání "papírů", ale jako ke skutečnému výcviku.

Shrnutí

Jachtařský kurz v Chorvatsku pro mě byl skvělou zkušeností. Naučil mě základům navigace, bezpečnosti i týmové spolupráce na lodi. Získal jsem základní kapitánský průkaz a chuť objevovat moře dál.

Stejně jako v autoškole ale platí, že průkazem to teprve začíná. Skutečným kapitánem se člověk stává až s praxí, respektem k moři a každou další naplutou mílí.

Pokud přemýšlíte, že se do toho pustíte i vy, mohu jachtařský kurz v Chorvatsku jen doporučit. Je to zážitek, který vás naučí víc než jen řídit loď – naučí vás být součástí moře.